Znáte stejnojmennou půvabnou knížku Achile Gregora? Pokud ne, tak vřele doporučuju.

Proč byste ji měli číst? A není to náhodou kuchařka?

Ano, je to kuchařka, nebo lépe kniha receptů. A je už lehce staršího data vydání, a dnes téměř nesehnatelná – nebo sehnatelná nesrovnatelně hůř než například Švejk, Saturnin, Tři muži ve člunu, Tři prasátka nebo Tři sestry. A je také vzhledem k dnešní úrovni poznání a společenského vývoje trošku nemoderní.

Přesto to není obyčejná kniha receptů, spíš neobyčejná. Neobyčejná v tom, že již v titulu navozuje neobvyklou představu muže fušujícího do tehdy tradičně ženské oblasti života – do vaření. Neobvyklá svým výběrem docela obyčejných jídel, která podle ní skutečně zvládnete uvařit – a to i v případě, že nejste muž.  A zcela fenomenální svými kuchařskými historkami (Světové polévky a jak jsem ji vařil, Jak jsme zabíjeli kapra, apod.)

Nejenže je to čtení, které místy předčí i slavného Jirotkova sluhu, je to také inspirace a čertovské pokušení – zvednout se a jít si některou z těch dobrot okamžitě ukuchtit.

Nehodlám pana Gregora nahrazovat, ani tu nechci kopírovat jeho skvělé recepty nebo imitovat jeho nezaměnitelný humor. Chci tímto nabídnout výsledky svého vlastního bádání v oboru každodenního i svátečního kulinářství, který v dobrých rukou hlavě a srdci dokáže být stejně tak vědou, jako i uměním a mistrovským řemeslem.

Hodně sil do jakéhokoli bádání a dobrou chuť!

Muž v zástěře